5 důvodů proč chlapi neradi "řeší"
Tak jsme zase debatovaly s Boženou. Tentokrát na téma "chlapi a jejich elán do řešení". A došly jsme k nechutnýmu závěru. Chlapi . prostě řešení čehokoliv nesnáší. A to zejména, pokud to mají řešit s námi. Tedy s manželkami, přítelkyněmi, nebo matkami.
"To to chceš jako vážně řešit zrovna teď?" je typická Pepanova otázka, zatím co do sebe souká sekanou, kterou mu Božka udělala k večeři. "Za chvíli jsou zprávy!". Božena nahlas neřekne nic, ale v duchu jí v hlavě tiká bomba. Tak samozřejmě. Kdy jindy. Třeba ráno v 7, když spěcháme do práce? Nebo během dne, když v té práci jsme? Nebo večer v posteli? Tam zrovna preferuju jiný věci.
Možná měl na mysli jiný den. Jelikož jsou ale všechny dny vesměs stejný, pochybuju že přijde nějaký, kdy se mu snese na hlavu oblak nálady na "probíraní věcí". Samozřejmě, nechceme křivdit chlapům, a zase zdůrazňujeme, že nejsou všichni stejní. Na druhou stranu neznám muže, který by jen tak přišel z práce domů a s úsměvem pronesl : "Sedněme si miláčku, pojďme pořešit jak si tedy rozdělíme povinnosti, aby oběma z nás zbývala chvilka volna pro sebe." Zpravidla je to žena, která se tak nějak musí domáhat svých práv a zpravidla je to opět žena, která podobné debaty (z pochopitelných důvodů) načíná. Nic proti tomu, muž debaty nepotřebuje a o našich potřebách neví, dokud mu o nich samy neřekneme.
Abych se ale posunula ke zmíněným pěti důvodům, proč chlapi neradi řeší:
1. Chcete řešit problém, ale on už čeká lavinu obviňování.
Správná debata o možných problémech, by měla probíhat bez emocí. Přiznejme si kočky, že ani ne tak muži, jako spíš my samotné, máme občas tendenci sklouznout od konstruktivity k emotivitě. A tomu bychom se měly snažit vyhnout. Tedy minimálně pokud se chceme opravdu dobrat k nějakému řešení, kterému ani výčitky, ani emotivní výlev nepomohou. Spíš nám podobné chvilky dokonale znechutí.
2. Neumíte se bavit o faktech.
Fakta jsou například: A. Mám málo času pro sebe B. Nestíhám všecko co je potřeba a když ano, tak s jazykem na vestě C. Potřebuju změnu D. Domluvme se jak to provést abychom byli oba spokojeni.
Jakmile zvládnete správně a fakticky sdělit co přesně chcete, můžete dostat i nějakou odpověď. Ta odpověď se vám ale nemusí líbit a pak opět hrozí bod 1. Emoce, výčitky, obviňování. Pokud vám partner navrhne například variantu, abyste sama vstávala ještě dřív, nenechte se unést a opět pokračujte konstruktivně, namísto hysterie "jestli nespad z marsu a v kolik laskavě vstává on". Opět stačí ryze pragmaticky sdělit že A. to je nepřijatelné, jelikož už tak vstáváte brzo. B. čekáte pomoc od něj. Pokud mu na vás záleží, nebude v tom problém.
3. Čekáte, že to vyřeší on
Řeknete sice, že je potřeba něco probrat, ale čekáte, že to vyřeší on sám. A to není ani konstruktivní, ani fér a už vůbec to neodpovídá týmové práci. I muž může být zahlcen starostmi a znechucen tím, jak pořád a ve všem potřebujete vést i radit.
4. Je notně flegmatický
Tady toho moc nenaděláte. Chce to často a neústupně stimulovat k debatám. Čím častěji a neústupněji stimulujete, tím větší je šance, že budou tyto debaty ve vašem životě pravidelné a někam povedou. :) Z flegmatika bohužel toreádora nevycvičíte, ale budiž vám útěchou, že i flegmatik má dobrou vůli. A pokud vás miluje, co víc si přát. :)
5. Je to debil :)
Nic řešit nechce, nebude a nebo se tomu bude maximálně vyhýbat. Snaha ho k podobné diskusi přimět nebo namotivovat, vás vyčerpává stejně, jako problém samotný. Když se vám náhodou podaří s ním o něčem mluvit, vyjdete z toho jako ta špatná (jakkoli jste se zdržela emocí přitažených za vlasy), nebo s pocitem, že jste se stejně shodli pouze na tom, co vyhovuje jemu. Tady radím kopnout do terče. Pomyslného. - Na jeho zadku. :))
Takže holky, hlavně klid a nohy v teple - a ať to společně vyřešíte! :*
