Kdo jsem a proč tu trčím
Jsem vesměs obyčejná ženská. Píšu, protože mě to baví. Píšu, protože psaní je bytí, život, je to moje mysl vyťukaná do klávesnice. Píšu, protože když něco vyslovíme nahlas, přestane to být jen můj vlastní kříž. A píšu i proto, že možná někdo další potřebuje slyšet, že přežít se dají i věci, o kterých si myslíme, že nás navždy zlomí.
Jsem blogerka, fotograf, copywriter a online markeťák. V krátkosti také zakladatelka hstg #jsemzena na instagramu nebo autorka knihy Já, blogerka. V jednačtyřiceti vdovou, přeživší po několikaletých peripetiích a stálehledající dobro, lásku i naději všude kolem sebe. Trochu střelený podivín, ale v jádru je to celý zlatý! :)
A teď ty informace, v kostce.
- Je mi 44 let a říkají mi Jani. Narodila jsem se v roce 1981.
- Blog jsem začala psát v roce 2015, zároveň s budováním komunity pro ženy na sociálních sítích.
- Můj předešlý (a zároveň životní) vztah trval 9 let, z toho tři roky ve společném manželství.
- Stránka @jsemzena.eu vznikla po jeho boku. On byl také jediným mužem v mém životě, se kterým jsem chtěla a rozhodla se mít dítě.
- Letos 12.4.25 to bude 3 roky, co jsem ovdověla. Naše geneticky bezchybné embryo muselo zemřít spolu s naším vztahem.
- Až po třech letech jsem dokázala podepsat likvidaci embrya, v kryobance reprodukční kliniky. Zavedení bylo z legislaticních důvodů nemožné.
- Ano, absolvovala jsem s manželem léčbu neplodnosti, a těsně před úspěchem manžel zemřel.
- Chodím pravidelně na terapii, které se rozhodně nevzdám ani do budoucna. Psychická kondice a péče o ní je stejně důležitá, jako ta fyzická.
- Mám ADHD s tendencí k úzkostně depresivním dekompenzacím a vysokou citlivost. Denně se učím se sebou pracovat jinak, než je běžný standard.
- S tetováním jsem navážno začala až dva roky po třicítce. Je pro mne synonymem odvahy vypadat, žít a dělat si věci podle svého, ať už se s tím kdo stotožňuje či nikoliv.
- Žádné z mých tetování nemá nějaký hlubší význam ve smyslu symboliky, kromě srdce na hrudi a dvou mini nápisů.
- Za pár týdnů to bude rok, co jsem opět ve vztahu. Po smrti manžela jsem byla sama 2 a půl roku.
- Proces truchlení jsem prožívala celé dva roky, nejhorší žal začal slábnout zhruba po roce, velmi těžké to bylo celé dva roky.
- Přesto zůstávají věci, které možná budou bolet navždy.
- Kdybych měla vyjmenovat 3 věci, které jsou pro mne v životě nejdůležitější, pak je to láska, svoboda a pravda.
- Přestože život přináší i nečekané, vytrvale fandím faktu, že každý svého stěstí strůjcem.
Jsme v tom spolu
Jsem tu, protože vím, že každá žena potřebuje místo, kde může být sama sebou – bez přetvářky, bez cenzury. A pokud jsi dočetla až sem, pak věřím, že i ty hledáš pravdu. Tak se posaď, začti se a dovol si cítit. Protože můj je možná trochu jiný, než tvůj...
… ale možná se v něm uvidíš víc, než čekáš.
Dobrý den, děkuji za Vaše psaní. Je mi 65 let. V únoru naprosto nečekaně zemřel můj partner, se kterým jsem žila 24 let. Byl to takový ten chlap, kterého hledáte celý život naprosto zásadní a se kterým je vám dobře a milujete ho i po 24 letech. Do toho maminka, která odcházela 8 měsíců naprosto nepohybliva po mozkové mrtvici a zemřela v červnu. Celé dny brečim a nám pocit že se už nikdy nevzpamatuju. Mám pocit že lidé okolo mně si myslí že půl roku po smrti partnera bych už na tom měla být líp. Ale ono to tak není. Tak čtu Vaše přispevky jak jste to prožívala a jak dlouho vám trvalo to aspoň trochu zvládnout. Jen to jsem vám chtěla napsat. Trošku mi to pomáhá nemyslet si že jsem snad blázen, když mi tak moc chybí. Děkuji vám.
Jani, jste velmi inspirativní a silná žena.Přesto, že jsem Vám nikdy nic nenapsala, už víc než dva roky Vás na Fb sleduji( a lajkuji🙂).Přeji Vám jen vše krásné a hodně úspěchů.
Díky za Vaše články.
Mějte se moc hezky.
Zdravím
Dana
Dobrý den Jani, jsem rozvedená 6.5 roku a v dalším vztahu jsem byla 6 krásných let.. bohužel přitel před 5 měsíci zemřel..je mi po nem strašne smutno a vše bolí..každá vzpomínka, kdy jsme žili jen pro sebe..nelze uvěřit…právě jsem oslavila 50 narozeniny..jsem zoufalá co dál…jste krásná žena..velmi inspirativní
Jani, zdravím ❤️ sleduju vás hodně dlouho, chtěla bych napsat od začátku, ale to asi ne….ucim se od vás, naučila jsem se hlavně to, aby mi bylo fuk, co si o mě kdo myslí. Je to sakra těžký, ale taaaak osvobozující. Jsem Helena (Helča Drmlovic) a je mi čerstvě 50. Holka z vesnice 🙂