O čem ženy sní: Až budu velká
Možná právě díky blogu a jeho čtenářkám, se o ženství a ženských touhách občas zamýšlím o trochu víc. Ale to mi na blogování připadá vlastně skvělé. Člověk propátrá mnohem širší území a dozví se (sám v sobě a následně v písmencích na stránce) mnohem víc, než by třeba odkryl v běžném životě. A tak je blog vlastně spoustou inspirace hlavně pro mne samotnou.
A v rámci podobných inspirací jsem si pro vás (i sebe :)) vymyslela takový kratší cyklus příspěvků na téma o čem ženy sní. Měly bychom se v nich nacházet, poznávat, nad některými přihmuřovat oko a některé si naopak znovu vybavovat a opět jim dávat šanci. Mělo by to být stejně zajímavé čtení i pro muže, kteří chtějí pochopit. :) Samozřejmě, vycházím opět ze svých osobních zkušeností a žádná nejsme stejná, ale přeci jen, věřím, že statisticky tam nějaký ten společný základ je. :) A čím dnes začnu?
Až budu velká
Jeden z nejpraštěnějších (a nejprvnějších) holčičích snů se jmenuje: "až budu velká..." FAKT?? Vážně jsem si tuhle blbost přála? Jo. A nebyla jsem sama. Část dětství prostě sníme o dospělosti. Co budu až budu, jak budu, kde budu a tak podobně. :))
Nevím o čem přesně sní kluci, ale holky jednoznačně o tom, že si budou jednoho dne oblékat boty na podpadku - přesně jako mamka - a taky si tak budou malovat pusu.
Vlastně většina holčičích snů začíná u matky a pokračuje přes otce. Rodičům se buď hrozně chceme podobat, nebo být naopak úplně jiní. Nebo obojí a jednotlivé póly se střídají podle toho, jakou máme zrovna náladu, nebo co nám zrovna (ne)dovolili. :) Naše první sny o životě a budoucnosti utváří jednoznačně obraz rodičů, což svým způsobem velmi limituje naši fantazii jen na poznané. Dnes ale nechci přemýšlet o věcech příliš hlubokých, i když jich toto téma ukrývá spoustu.
Chci jen vyzdvihnout takové to holčičí "až budu velká", které je plné korálí z maminčiny šperkovnice. Čokolády k snídani, obědu i k večeři, protože až budu velká, tak prostě všechno smím!
Žádného vstávání do školky, ale chůze v lodičkách, vlastnictví 50ti kabelek a objevování světa velkých holek. Kdeže by nás napadlo, že všecko to, nač se tolik těšíme a o čem sníme, je vlastně o tolik, tolik nudnější, než náš stávající život plný pohádek, rytířů, princezen a draků. Pochopily jsme, že čokoláda k snídani, obědu i večeři nám asi neudělá moc dobře ani na žaludek, ani na postavu. Že maminčiny korále jsou těžce retro a tím pádem "vyšlé z módy", takže jsme o ně ztratily zájem. A to z nás udělalo "dospělačky".
Nebo z nás dělá dospělačky to, že sice máme onu svobodnou dospělost, kterou si ale neumíme užít tak, jak bychom si ji užívaly coby malé holky?
A to je výzva! Zkuste si teď schválně zavzpomínat na svoje dětské sny. O čem byly? Nešel by některý z nich realizovat a užít si ho? Těším se na komentáře! ;)
Zatím pa, já jdu povečeřet čokoládu.
"HRRŮŮŮZAA!!!???" Ani ne. Protože projednou, se nic příšerného nestane a já si užiju, že MŮŽU. Tak jak jsem o tom snila, jako malá holka. :)
Pekný večer :) ked som bola mladšia a prvý krát som si prečítala knihu Malý princ túžila ( snila ) som zažiť a poznať ten cit aky popísala líška :
Malý princ a Líška
– V tom sa zjavila líška.
– Dobrý deň, – povedala líška.
– Dobrý deň, – zdvorilo odpovedal malý princ, obrátil sa, ale nič nevidel.
– Som tu, – ozval sa ten hlas, – pod jabloňou…
– Kto si? – spýtal sa malý princ. – Si veľmi pekná…
– Ja som líška, – povedala líška.
– Poď sa so mnou hrať, – navrhol jej malý princ. – Som taký smutný…
– Nemôžem sa s tebou hrať, – povedala líška. – Nie som skrotená.
– Ach, prepáč! – povedal malý princ.
Ale po krátkej úvahe dodal:
– Čo znamená skrotiť?
– Ty nie si odtiaľto, – povedala líška, – čo tu hľadáš?
– Hľadám ľudí, – odpovedal malý princ. – Čo znamená skrotiť?
– Ľudia, – povedala líška, – majú pušky a poľujú. Je to veľmi nepríjemné! Chovajú aj sliepky. Je to ich jediná prednosť. Hľadáš sliepky?
– Nie, – odpovedal malý princ. – Hľadám priateľov. Čo znamená skrotiť?
– Je to už takmer zabudunutá vec, – povedala líška. – Znamená to vytvoriť putá.
– Vytvoriť putá?
– Pravdaže, – povedala líška. – Ty si pre mňa zatiaľ len malý chlapec podobný stotisícom malých chlapcov. A nepotrebujem ťa. A ani ty mňa nepotrebuješ. Ja som pre teba iba líška podobná stotisícom líšok. No ak si ma skrotíš, budeme jeden druhého potrebovať. Budeš pre mňa jediný na svete. Ja budem pre teba jediná na svete…
Krásný úryvek…