Vánoční poselství. O čem jsou pro mne Vánoce?
Ale jo. Jedno takový menší, vánoční zamyšlení si dám i letošní rok. Člověk by řekl, že to snad ani není potřeba, že to všechno kolem Vánoc, pokoje, naděje a radosti, jsou věci pro nás všechny notoricky známé... Ale pak jsem četla pár komentářů pod příspěvkem dobrovolného testování na Covid a zase jsem si řekla, že opakování prostě zůstává matkou moudrosti. Takže si to pro sebe zopakuju a věřím, že i vás moje vánoční poselství může nějak povzbudit. O čem jsou pro mne Vánoce a co si chci každý rok připomínat?
Vánoce jsou o naději
Štědrý den je vlastně takový den splněných přání. Čekání na něj, přináší naději, že sny a přání se plní. To je vlastně ten největší zázrak, který máme zčásti všichni ve vlastních rukou. Plnit přání druhých. Dělat jim radost. Být štědří. Umět s láskou obdarovat a vzájemně si plnit sny a svět naplnit atmosférou zázraků lidskosti, solidarity a lásky. Zázraky se dějí, když se jim sami propůjčíme jako nástroj. Není to krásný?
Naděje má ještě jinou tvář, než jen splnění materiálních snů. Je to naděje na odpuštění, smír, omluvu, naděje na lepší vztahy s lidmi kolem sebe. I tuhle šanci na zázrak máme hodně ve své moci. Těžko existuje větší dar, větší oběť lásky, než je právě odpuštění, nebo snaha o nápravu vztahů. Možná namítnete, že si to řada lidí nezaslouží. A možná je to i pravda. Ale umění dávat, ať už dárky, odpuštění nebo lásku, nevypovídá nic o těch, které obdarováváme, ale všechno o nás. My můžeme udělat ten ušlechtilý, první krok, a není na nás, jak s ním naloží ten druhý. Stejně jako když koupíš ten nejkrásnější vánoční dárek, nikdy neovlivníš, jestli neskončí v odpadkovém koši. I kdyby skončil, to nejkrásnější je právě to, že tys' dokázal obdarovat. Někdy se to díky tobě naučí i druzí, jindy si toho nikdo vážit nebude, ale ty děláš svět hezčím místem a to má vždycky smysl.
Vánoce jsou o Ježíškovi
Vánoční zázrak a naději si připomínáme samozřejmě i díky (nebo hlavně díky) židovskému národu a následně křesťanské tradici, kterou z bible známe rovněž jako čekání na naději. Na světlo, naději, odpuštění a spasení, které se zhmotnilo narozením (a smrtí) osoby Ježíše Krista. Na jeho příběhu toho lze o skutečné lidskosti hodně pochopit. Možná právě o Vánocích, kdy si křesťané připomínají "narození Ježíška", stojí za to přečíst alespoň jednu knihu z Nového zákona. (Bible je rozdělena na Starý a Nový zákon)
Vánoce jsou o víře
A když vydržíš až do večera, nepapat, tak uvidíš zlaté prasátko! :)) Fakt nevim, jestli kdo kdy z hladu viděl zlaté prase, :)) ale ta motivace věřit, to je oč tu běží! :)) Jen když věříš na zázraky, můžou se kolem tebe začít dít. Jen když věříš v lásku, odpuštění, štěstí, můžou ti tyto věci i něco skutečného přinést. Člověk svou vlastní vírou oživuje všechno kolem něj. Pokud věříš, že nikdy nic nedokážeš, dost pravděpodobně se ti stane podle tvé víry. Pokud věříš, že dokážeš něco udělat pro to, abys v něčem uspěla, dost pravděpodobně se ti to podaří.
Vánoce jsou i o úzkosti a smutku
I tohle je bohužel pravda. Vánoce jsou i o úzkosti a smutku, zejména pro ty, kteří trpí nějakou fyzickou nebo psychickou nemocí, ztratili někoho blízkého, nachází se v těžké životní situaci nebo se cítí osamělí. Vánoce také nejsou nic příjemného pro ty, kteří si s nimi spojují negativní zážitky z minulosti, dětství, nebo nejsou v aktuálním životě šťastní. Na všechny tyto lidi působí vánoční čas velmi těžce a depresivně. Je to hlavně z toho důvodu, že zatímco ve všedních dnech se člověku někdy i daří zapomenout na bolest, kterou si nese, v čase vánočním jako by mu ji všichni kolem znovu stavěli před oči. Připomínání si všeho toho dobra, pohádek a splněných přání vstupuje do kontrastu se všemi stíny v lidských životech a zvýrazňují tu hlubokou propast mezi ideály a vším, co bychom si přáli, ale aktuálně to nemáme.
Všechny, kteří o Vánocích prožívají něco podobného bych moc chtěla povzbudit, aby nezoufali. Že zas bude líp, jakkoliv to zní jako klišé. Lidský život je o různých obdobích, a ta mají různé konce a další nové začátky. Ten konec se ti možná teď zdá v nedohlednu, ale to neznamená, že není východisko. Pokud to nevzdáš, tak ho najdeš. Dobré je uvědomit si i to, že velká část Vánoc je mezi řadou lidí jen pozlátko, přetvářka nebo nákup na dluh. Problémy, které každý z nás řeší ve všedním životě, samozřejmě ani o Vánocích zázračně nezmizí. Zmizí jen to, co se ti podaří vyřešit, zvládnout a překonat. Nejsi v tom sama. Bude líp.
Vánoce jsou o solidaritě
Mám pocit, že tohle je taky něco, co bychom si měli připomenout. Solidaritu s druhými. Soucit s těmi, kteří se trápí, nenutit je do úsměvu, ale umět s nimi třeba i pustit vlastní slzu. Dokázat podat pomocnou ruku, když je třeba a když můžeme. Znovu zmíním solidaritu, která aktuálně může být vidět i všude kolem nás. Nosit roušku, když ne proto, že jsem o jejím nošení přesvědčena, tak alespoň proto, že jsem dostatečně příčetná na to uvědomit si, že asi nebudu chytřejší než přední čeští epidemiologové. Dodržovat opatření vlády, i když vláda není dokonalá - stejně jako jakýkoliv řadový občan. Dojít si na test, když vím, že jsem potkala vícero lidí a chystám se na další rodinné návštěvy, zejména starších. Myslet si můžeme každý co chceme a jednotlivé názory se dají respektovat, i když se různí. Každopádně společně cokoliv překonat, se nemůže podařit bez jednotné strategie a soudržnosti. Názor můžeme mít každý podle své libosti, ale náš názor nás neopravňuje k tomu, abychom se chovali sobecky, nezodpovědně, a nedodržovali věci, na kterých se jiné snaží usnést. Pasivní sabotáží ještě nikdy nikdo nic na světě ani nezměnil, ani nedokázal. Změna je možná jen aktivní činností a pokud máš lepší nápad, jak stávající celosvětovou situaci překonat, směle do toho! To ti ovšem nebrání dělat alespoň nějaké minimum, které je aktuálně vyžadováno jako nejlepší (známé) možné.
Krásné Vánoce!
Tak, to by stačilo. :) Všem vám přeji ty nejkrásnější možné Vánoce, ať už jste kdokoliv, kdekoliv, v jakékoliv životní situaci a s jakýmkoliv názorem na život. Hodně zdraví, lásky a všeho, co je vám v životě třeba. Děkuji za vaši přítomnost, čtení mých výplodů i za všechny krásné zprávy a komentáře!
S láskou, J.
