Vztahy: Jsme každý jiný. Může to fungovat?
Drby s Boženou. Probíráme chlapy. A ženský. A vztahy. Společný zájmy i všecko, co opačná pohlaví spojuje i rozděluje. Jsme obě už dost starý na to, abychom kolem sebe viděly spoustu rozchodů (i rozvodů a svodů) okolních párů... A samozřejmě, něco máme taky za sebou. Shodly jsme se, že diagnóza "Jsme každý jiný", může někdy znamenat záchranu soužití. A někdy pravý opak. Ale jak poznat ke kterému protipólu patří právě náš vztah?
Cholerik by cholerika zabil
"Jako já jsem vděčná jako pes, že ten Pepan nakonec maká v továrně, má svejch počet hodin jistejch, cestou domů nakoupí a když jdu domů já, už mě čeká na stole kafe", pronáší na férovku Božena. "Já jsem prostě samej přesčas, v práci to jinak mít nebudu (hlavně protože to nejde), nákupy nesnáším, kafe miluju a Pepana taky. Jó, jó byly doby, kdy jsem chtěla aby byl víc ambiciózní. Aby si uměl víc prosadit svůj názor. Aby mu nebylo jedno, že maká v továrně, když PROSTĚ MÁ NA VÍC! Ale víš co? Pak by asi neměl kdo doma nakoupit, nejen že by mě nečekalo doma kafe, ale pravděbodobně by jsme se živili jen rohlíkama a vlastně bychom se doma asi ani vůbec nepotkali."
Nemám co dodat. Je fakt, že Božena se pohybuje ve vyšším managmentu, což z nich v páru činí tak trochu "nebe a dudy". Ale nedokážu si ani ve snu představit, že by to měli oba stejně. Božka se prostě MUSÍ pracovně realizovat, nebo by jí hráblo. A kdyby jí hráblo, odnese to Pepan a děti. Takže to nikdo v rodině nechce. Kdyby měl Pepa stejně, časově náročnou práci, asi by děti trčely ve školce taky denně přesčas. Lednička by zela prázdnotou a jo, kdyby se i Pepan měl ohnivě rozčilovat tak, jak to má v oblibě Bóža, asi už se taky dávno pozabíjeli.
Takže fakt, že "jsme každý jiný", nemusí být vztahu na překážku, samozřejmě. Někdy je to dokonce nezbytnost k tomu, aby vztah fungoval.
Nicméně, není jiný jako jiný. Tím chci říct, že někdy je jiný ještě jinačejší :))) a to je pak už krapet komplikace. Co tím přesně myslím?
Být jiný nevadí. Co vadí, je chtít něco jiného a mířit někam jinam.
Božena i Pepa mají vesměs jasno. Jsou sice úplně jiní, ale jejich odlišnosti jim nevadí, jsou schopni je tolerovat a vlastně díky nim i lépe fungují. A i když něco nefunguje, což se zpravidla najde v každém vztahu, mají jasno v tom, že oba chtějí minimálně to, aby to fungovalo a budou pro to dělat maximum. To je druhá věc, která je spojuje. A spojuje je proto, že mají společné i další, zásadní věci.
- Představu o funkční a spokojené rodině, mají oba totožnou
- Na prvním místě mají oba spokojenost jeden druhého a dětí
- Na společnou budoucnost nahlíží oba stejně. Za rok na dovolenou, za další rok baráček a následně trávit večery na zápraží se sklenkou vína v ruce.
Tak jo, trochu jsem to zjednudušila a nadsadila. Ale chtěla jsem ukázat, že i odlišné osobnosti, mohou mít mnoho společného. Kdežto i téměř stejné osobnosti (stejně jako ty úplně odlišné) mohou mít úplně jiný žebříček hodnot a priorit. A těm pak nepomůže nic.
Představu o spokojeném večeru nemůže mít jeden na gauči, jeden na adrenalinovém kolotoči. Prioritní nemůže být pro jednoho práce a a přátelé , pro druhého rodina a vztah. Představa o funkční rodině nemůže být pro jednoho představa, že táta nosí prachy na dřevo (což je dostatečně pádný argument na to, aby zbytek rodiny držel hubu a krok), pro druhého touha, že by stačilo i méně peněz, ale chtělo by to více radosti, smíchu a povídání si.
A tak mne k závěru dnešního článku napadá citát:
To, co páry rozděluje není fakt, že jsou každý jiný. Je to fakt, že chce každý něco jiného. A to je zásadní rozdíl.
Podle mně je ve vztahu potřeba hledat to, co chceme a tyčit si společné vize. Tam, kde se společná vize vytyčit nedá, je jasné, že k ní nepovede společná cesta.
Ahoj Jani , nad tímto článkem by se měli lidé více zamyslet , potom vyhodnotit důležitost svého partnera ve svém životě , co pro něho znamená , co mu přináší , a možná je překvapí , že právě kvůli maličkostem jsme s ním a naopak velké věci nás rozdělují .
Pěkně napsaný článek k zamyšlení :)
To mám radost Jani, že ještě někoho baví přemýšlet i podobné články. :) Díky za komentář!