Deník: Co se může po***t, po***e se.


Všehochuť, Ze života / Středa, Červen 20th, 2018

Deník: Co se může po***t, po***e se.

Tak jsem si nedávno říkala, že jsem už nějak dlouho taková až moc spokojená, tlusťoučká a šťastňoučká a tak nějak jsem přemejšlela, co s tím stavem vůbec dělat. No, tak začnu asi jako vždycky článkem. :) Dneska do rubriky deník.

Murphyho zákony

Totiž je jasný, že co se může po***t, to se taky po***e a když ne teď, tak určitě velmi brzo. A když ne brzo tak teda dýl, ale je to sychrovaná sázka na jistotu. Vždycky se najde někdo, kdo vám zkazí radost. Vždycky se najde ho*no, do kterýho se dá šlápnout. A vždycky se najde i další, do kterýho spadnete naznak, zatímco vám noha ujede po tom prvním.

Takže si tak užíváte svůj (zatím stále) šťastňoučkej stav, ale neubráníte se zamyšlení. „Neměla bych se na nějaký to h***o radši připravit dopředu? Nebo není už snad nááhodou nějaký ten bobek stejně kdesi v zatáčce, zatímco já se mu (hopsa hejsa tralala) odmítám podívat zpříma do očí?“

No a přátelé i kamarádi, už teďka vám můžu říct, že až vás (teda jestli vás vůbec) napadne takováhle PITOMOST, tak ji okamžitě hoďte za hlavu.  

Takhle, on ten nápad vlastně není až tak neopodstatněný nesmysl. Tenhle divnej fenomén zastírání určitě existuje a sama znám minimálně dva lidi, který než aby přiznali, že se pod nima trhá lavina, radši se jí nechají smést. Buď z hrdosti, díky který si odmítaj přiznat pravdu, nebo ze strachu, že přiznání problému snad jeho „spadnutí“ urychlí. Těch důvodů je vlastně mnohem víc. Jeden z dalších je snaha vypadat dobře před lidmi. Neztratit image, které si před druhými pracně budují. Ale pokud k nim člověk patří, s vysokou pravděpodobností to neví a podobnýma otázkama se nezaobírá.

Cvičná příprava

Takže šťastný období. Neměl by ho člověk nějak racionálně umírňovat, aby byl na další „skluz“ připravenější? Nebo si dát jedno cvičný uklouznutí denně? :))

NE. Ne, ne a NE!

Můj osobní názor je, že zbytečně si kazit radost ze života nezpůsobí, že to samý h***o bude příště smrdět míň, nebo že při pádu naznak neucítíte bolest v zádech.  Naopak, čím víc si užijete všecko, co si užít jde, tím větší je pravděpodobnost, že ještě až poletíte k zemi, udržíte si zasněný pohled. :D (Minimálně než dopadnete)

A že se to stane i bez toho, abyste to neustále vyhlíželi. ;)

Souhlasíte, nebo myslíte, že se na Murphyho zákony dá nějak připravit dopředu? 

co se může po

6 Replies to “Deník: Co se může po***t, po***e se.”

  1. Někdy narazím gumáky a neřeším a někdy, např. při PMS v nich dobrovolně sedím a ještě šťourám klacíkem… To jsem prostě já. Lidem kolem můžu jen poradit, počkejte si až vylezu, osprchuju a ráda pomůžu i Vám, ale jestli Vám za to čekání nestojím, tak víte co mi můžete?

  2. Připravit dopředu se nedá na nic, ale pokud o všem více přemýšlíme, můžeme si to přivolat. 🙂

  3. Já se vždy do předu připravují že se zase něco stane protože já mám na to štěstí už od narození snad. Když ráno vstanu a jdu si udělat čaj co se také vždy jako první otevíráme dvířka od linky a hned se prastim tak moc do hlavy že už nemám chuť na caj. Nebo mj spadne snídaně z talíře atd.. je toho moc co se dá stihnout za den u mě 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *