Ze života: Můj milý květen. Pár emocí a čekání na třešně


Deník, Všehochuť / Úterý, Květen 22nd, 2018

Ze života: Můj milý květen. Pár emocí a čekání na třešně

Můj milý květen. Konečně je tady a vlastně… už je i téměř pryč. Prohnal se kolem mne se svou záplavou květů, jejichž poupata (zejména v posledních letech) se rozpuknou všechny naráz, jako popcorn v mikrovlnce. Vůně mandloní mne postupně vtáhla do jara a do sluníčka, které prozářilo zimní depku. Zima byla letos obzvlášť hnusná. Obzvlášť tmavá, dlouhá a vleklá. Proto jsem se vlastně rozhodla, že z letošního jara vytřískám maximum a vrhla se do akce.

Do akce jsem se tedy vrhla s takovou vervou, že už mi zase místy”dochází šťáva” :)) a mám potřebu se nějak zregenerovat… Ale tak je to asi správně. Květen je totiž, jako všechny ty nejkrásnější věci a momenty v životě, v pár krátkých, líbezných vteřinách pryč a obchodní domy už zaplavují letní kolekce, sandály a slaměné klobouky. Ale o tom dneska ne. Je květen. Ještě pořád.

Vůni kvetoucí mandloně jsem “naživo” cítila poprvý v životě. Je božská. Jako každé jaro už jsem stihla obrazit pár výletních míst a hlavně dotáhnout do finále svůj jeden malý, soukromý sen a vypravit se ke “slovinskému moři”. Piran. Průzračná, čistá voda, slunce a svěží vzduch dotahují můj květen k dokonalosti. A ještě není konec… ještě je tam rezerva… Pár květnových dní.

Jojo, taky se na mě hned v pondělí svalilo nechutně pracovních povinností. Jeden by nevěřil, jaká dřina je proklestit si kolem sebe trochu prostoru pro “volný nádechy”. Ty květnový, třeba. Takže těsně před nimi (a těsně po nich) člověk zas musí chvíli vydržet se zatajeným dechem, aby všecko dohnal. Ale i tak to stojí za to. Stojí za to pracovat ze všech sil a ze všech sil užívat i výsledků svý práce. (Sakra, těch by mohlo bejt víc. Nebo by mohlo bejt jednodušší je ve větším “sklízet na hromadu”.  :)) Joo, to by bylo fajn.

Můj milý květen. Člověk musí silou vůle odolávat létu z výloh obchodů, aby se nepřipravil o ty cenné momenty přítomnosti, kdy tu ještě zbývá krásný kousek jara. Ale jako malý bonbónek si dovolím kraťoučký záblesk červencových třešní. :) Vlastně červnových. Damn, ty ujíždějící klimatický podmínky. :D S tímhle fofrem by mohly být už za pár týdnů a hned jak budou, chystám se na venkov. Na dobu dostatečně dlouhou, abych se jich stihla přejíst tak moc, že se na ně do dalšího roku nebudu moci ani podívat. :))  Protože třešně – MŇAM!!! :))

Jo… jo. Výhledy jsou fajn. Zregeneruju se snad nějak u práce (u který beztak jen sedím) a zkusím si ji osladit novými místy k sezení. Protože proč sedět jenom doma, no ne? :)

Mám pro vás v rukávu pár výletových článků, jeden ze zmíněného Piranu, pak je tu kosmetika o které jsem vám chtěla napsat a taky jsem vám chtěla dát tip / recenzi na dvě skvělý knížky… No, je toho dost, tak nezapomeňte sledovat, odebírat novinky do mailu a (tadáá!) třeba se i připojit k V.I.P. fanynkám a soutěžit o krásné dárky. :) Info najdete právě rozkliknutím záložky “dárky” na pravé straně webu.

Nuž… a jak ubíhá váš květen? Těším se na komentáře. :)

2 Replies to “Ze života: Můj milý květen. Pár emocí a čekání na třešně”

  1. Květen je jeden z nejhezčích měsíců, narodila jsem se v květnu, všechno kvete, voní začíná být teplo, no prostě krása

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *