Menu Zavřeno

Jak být šťastnější: #4 Mít se ráda o trochu víc

Jak být šťastnější: #4 Mít se ráda o trochu víc

Asi málokterá z nás řekne rovnou, že se nesnáší, nebo nenávidí. Stejně si ale myslím, že mít se ráda o trochu víc je pořád a stále aktuální téma, pro každou z nás.  Můžeme hrát divadýlko před světem, před ostatními i před sebou, ale na zdravém sebepřijetí a sebelásce, je vždycky co zlepšovat.

Je to zvláštní, ale bezvýhradná sebeláska a sebepřijetí je podle mě něco, co se člověk musí naučit sám. Rodiče k tomu mohou položit dobrý základ, ale i kdyby odvedli sebelepší práci, stejně to bude primárně náš vlastní boj. Po čase dětství totiž přichází puberta a dospělost a člověk čelí tlaku společnosti ve větší a větší intenzitě.

Tan tlak má v podstatě jen jeden hlas, který křičí, že musíme být silní, stateční, zdraví, krásní, štíhlí, že jen díky tomu můžeme být i úspěšní, šťastní a spokojení. Že potřebujeme co nejvyšší vzdělání a co nejvyšší pracovní pozici, abychom měli co nejvíc peněz… Abychom se co nejlépe postarali o naše děti, co nejlépe je vychovali, abychom působili všichni co nejlepším a nejšťastnějším dojmem…

Život je boj a  člověk ze sebe denně vydává maximum, aby si urval to lepší místo na slunci.

A i kdyby ho snad neměl, bude se snažit, aby to tak alespoň vypadalo. Tak jistě. Kdo by se chtěl prezentovat jako looser, žejo.

Každá máme něco

Každá máme něco, s čím se trochu hůř rovnáme. Křivý zuby, nohy, nadváha nebo naopak extrémní hubenost, pocit že nejsme dost chytré, přitažlivé, moderní, nebo mladé… Nejprve řešíme akné, pak vrásky. A taky bodejť. Když otevřeme jakýkoli módní časopis, ze stránek na nás vrhají zářivý (a rovný) úsměv štíhlé, sexy modelky, v reklamách na punčochy maj ty nejdelší a nejštíhlejší nohy, pleť je prozářená sluncem a třpytkami a pokud už na ní je nějaká vráska, je tam a je luxusní, ne jako ta naše, co nám dělí čelo na dvě půlky.

Posbíráno životem

Jo, rodiče nás možná (v tom lepším případě) přesvědčili o tom, že jsme krásný, roztomilý, buclatý holčičky se vším všudy. Ale pak přijde dospělost a pár rozchodů, nějaké to zlomené srdce, možná i zlomené přátelství. Závistivá (ex)kámoška, první rozvod, nebo naopak sledujeme „šťastnou známou“, která nemá ani potuchy o tom, jak jí  její „miláčíček“ podvádí, a to všechno (společně s tím hlasem z časáků a z televize) nás má tendenci nalomit a začít o sobě pochybovat.

Láska chce péči

A to nejen ve vztahu, nebo pokud se jedná o druhé, což je samozřejmě taky pravda. Ale i mít se ráda, sebe samu, se všemi nedostatky a omyly, potřebuje zalévat. Co se nezalévá, to nejen že neroste, ale především usychá a zaniká pod okolními vlivy.

Co si o tom myslíte vy? Může nám „mít se ráda“ pomoci, být šťastnější?

Posted in Inspirativní, Tipy, Ze života

Mohlo by tě zajímat:

5 Comments

  1. Janka Bianka

    Rozhodne áno, myslím, že je to priam kľúč k šťastiu. Vytvára to také to zdravé sebavedomie a spokojnosť so svojím vlastným životom. Vtedy menej alebo dokonca vôbec neriešime názory druhých a časopisy nás už tiež nezaujímajú. Ja som si všimla, že to má vplyv aj na nájdenie si partnera. Ženy, ktoré majú svoju hodnotu, majú sa rady a vedia o tom, nie sú závislé na nikom priťahujú mužov viac. Koniec koncov muži hľadajú skôr nezávislosť.

    • jsemzenaeu

      Janka dík za návštěvu i koment! Parádní, souhlas. Řekla bych i to, že sebevědomé ženy mají ve výsledku „lepší“ partnery. Čím méně se má člověk rád, tím hůř se potrestá podvědomým výběrem protějšku.

    • jsemzenaeu

      Jani, je to těžký, to určitě chápu. Ale určitě občas i mezi tragediemi vysvitne sluníčko. A ty chvíle je potřeba si užívat plnými doušky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *