Jak být šťastnější #9 : Postav si svoje královstvíčko

Jak být šťastnější #9 : Postav si svoje královstvíčko

Svět je široké a rozlehlé místo, na kterém ne vždycky svítí slunce a voní kytky. Občas přijde nějaká  ta bouřka, světlo se střídá i s tmavou nocí, přichází období mrazů…
Tak to prostě je. Fakta střídání se plusů s mínusy ( i když ty mínusy jsou spíše subjektivním vnímáním), jsou nám všem asi jasný. Co už nám ale může připadat hůře pochopitelné, a s čím se také můžeme smiřovat hůř než s deštěm, je, když v tom světě občas spolu s tmou, potkáváme i různé formy nespravedlnosti, krutosti nebo chaosu…  Někdy „jen“ všude kam se podíváme, jindy přímo na nás mířených.

Kdy pozitivní myšlení nefunguje?

Jako jo, já mám ráda různý formy mudrování, přemejšlení a úvahy miluju, ideálně pokud mají nějaké rozuzlení a přínos. Ale co fakt nesnáším, jsou takový ty kecy o tom, že to chce hlavně myslet pozitivně, stačí věřit a celý vesmír se spojí a tak dále a tak dál. Tak jo, pozitivní duch, pozitivní přístup a něčemu věřit, je obrovsky důležitý. Ale mám pocit, že v poslední době se z těchto „pouček“ stalo něco jako mantra, k jejímuž naplnění by mělo stačit to, že si ji člověk vtlouká do hlavy. A to je blbost.

Pozitivní myšlení funguje nejlíp, když se současně s pozitivními myšlenkami snažíme fyzicky sladit i svůj vlastní život. To, jak žijeme, čím se obklopujeme, jaké pěstujeme vztahy. Pokud bychom měli všechno stavět jen na pozitivních myšlenkách, které budou dlouhodobě v nesouladu s tím, čím jsme obklopeni, jednoho dne nám dojde i chuť pozitivně myslet. Stejně tak je to s vírou. Je potřeba tyčit si cíle a milníky, kterých chceme dosahovat, je potřeba věřit, že jich můžeme dosáhnout, ale je třeba se i začít pohybovat a prakticky něco dělat proto, aby se tak stalo. Těžko člověk může sedět na zadku a věřit, že uběhne čtyřstovku za deset vteřin. Může sedět a věřit až do smrti a divit se, že neuběhl ani dva metry, až se nakonec na*ere i na celou víru. Ale ani víra, ani pozitivní myšlení nejsou k zahození. Jen prostě tvoří pouze polovic úspěchu a ať mi nikdo netvrdí, že to tak není. A proto jsem pojmenovala dnešní článek do série „Jak být šťastnější“, postav si svoje královstvíčko.

Co je to královstvíčko?

Jak jsem psala v úvodu článku, na světě existuje spousta věcí, se kterou neuděláme nic. Silou a snahou neovlivníme myšlení, ani chování druhých. Nepřesvědčíme je o tom, co je a není správné. Tu největší část našeho světa ale tvoří to, co je v naší bezprostřední blízkosti. Náš domov, domácnost, my samotní a lidé, se kterými jsme v nejužším kontaktu. Tohle je naše královstvíčko. Můžeme se rozčilovat nad politikou, nad kretenismem druhých a nic nám to nepomůže. Co ale může mít výrazný vliv na kvalitu našeho života je, postavit si své královstvíčko tak, aby nám v něm bylo dobře.

Nedokážeme urovnat chaos celého světa, ale můžeme dokázat udržet pořádek ve vlastním domově a ve svých aktivitách. Nedokážeme zařídit světový mír, ale můžeme se postarat o to, že v našem královstvíčku bude mír vládnout. Je to práce především na nás samotných. Je to investice do vztahů kolem, které musí být uvážené. Je to eliminace škodlivých vztahů, nebo chování, na čemž postupně pracujeme. Je to i to, zda si domov naplníme zbytečnostmi, nebo květinami, vymalujeme bíle, nebo v pastelových barvách. Je to naše království. My jsme tady pánem a je pouze na nás, jak ho postavíme, na jakých základech a jak v něm budeme vládnout. Pokud k tomu ještě přidáme umění myslet pozitivně a věřit dobrým věcem, můžeme si být jistí, že budeme v životě ještě šťastnější.

Někdy je stavba toho vlastního královstvíčka, paradoxně to nejtěžší v životě. Ale postupně, malými krůčky, s kapkou vůle a  vytrvalosti, se špetkou víry a pozitivního náhledu na svět, se dílo může dařit. :)

Otázka závěrem…

Jak by mělo vypadat vaše vysněné, ideální královstvíčko? Napište mi do komentáře. :)

jsemzenaeu

Autorka blogu, stresový faktor, nositelka pokoje a dredů :) Ráda píšu, debatuji a přemýšlím o věcech kolem sebe.

2 komentáře

  1. Jana Zoulová napsal:

    neměla by tam být žádná nemoc

  1. 2.6.2019

    […] Je skvělý bejt sama sebou. Je skvělý dovolit si bejt taková, jaká jsem a nemít potřebu se nikomu podobat. Je úžasný žít život právě tak, jak chci já, ne jak to ode mne snad může být očekáváno. Je v tom mega velkej kus svobody a štěstí. […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *