Inspirativní : Plus size, aneb tlusté ženy – husté ženy! :))


Inspirativní, Všehochuť, Ze života / Sobota, Listopad 10th, 2018

Inspirativní : Plus size, aneb tlusté ženy – husté ženy! :))

Přesně tak. Jsi tlustá? – Jsi hustá! :)) Ne? Že by ses radši někam zahrabala a držela další dietu? Že nemáš nárok vylézt na světlo boží (a do záře reflektorů) dokud nemáš 90 – 60 – 90? ŘEKL KDO??? 

Drahé ženy, dnes bych ráda řešila naše těla, míry, váhy a sebelásku. Nerozumějte mi špatně, nechci se stát aktivistkou za dosažení diabetes, ani jiných kardiovaskulárních onemocnění. Ale propagují se tak moc jako nemoci z obezity, i nemoci z touhy po zeštíhlení a hubnutí? Proč se štíhlost a ideál tělesných proporcí propaguje jako zdraví a krása, i když tomu tak není a rozhodně tomu tak být nemusí?

Rovnováha. To je to, o co mi jde.

Každá žena je jiná. Každá má jiný metabolismus, který se během života také různě mění. Do našich životů patří hormonální antikoncepce, těhotenství a další dramatické tělesné změny, které mají vliv jak na náš fyzický vzhled, tak duševní a zdravotní stav. A za zmínku stojí i genetická dispozice, která je taky pěkná „mrcha“. :) Respektive zapřičiňuje, že co je pro jednoho snadné a bez práce, druhý může mít jen za cenu potu, krve a dřiny. :) Při tom všem, proč by měl být „ideál krásy“ pouze tak jednostranný? Proč by se všechny ženy, které jej nedosahují, měly cítit horší, ošklivější, nebo míň sexy? 

Protože většina módních návrhářů je zženštělé, ploché postavy, na kterou se masově navléká celý módní průmysl?

Tlustá žena je nemoderní, zadělává si na zdravotní problémy a vůbec je to fuj.

Tohle je, řekla bych, velmi rozšířený názor v dnešním světě, ač vám to většina lidí neřekne napřímo. Na čímsi profilu na instagramu jsem se dokonce dočetla motto: Radši mrtvej než tlustej. To jako fakt?

Ne, tohle všechno mi vážně nepřipadá, jako snaha o zdraví. A jsem přesvědčená  o tom, že i ta argumentace o zdraví slouží jen jako zástěrka k tomu, aby se dál mohlo říkat, že tlustý je prostě fuj a neznělo to až tak „nehumánně“.

Jak už jsem psala na začátku, nechci se stát aktivistkou za dosažení diabetes, ani jiných kardiovaskulárních onemocnění. Ano, jsou nemoci, jejichž řešením je prevence a větší míra pohybu, nižší váha a cholesterol. Ale míra těchto nemocí nijak významně nepřevažuje nad mírou onemocnění zapřičiněných genetikou, anorexií, bulimií, stresem, alkoholismem a spousty dalších příčin. Navíc nemluvím o obezitě jako takové, ale o velikostech, které se běžně vyskytují v šatníku aktivních žen.  Žen, které jsou podle současných trendů úplně out a zametaj se pod koberec, odkud se vytáhnou jen v případě, že si firma chce zvednout skóre nějakou humanitární aktivitou, jako je třeba zachraňování velryb :P  nebo nafocení tak trochu tlustší kolegyně do předvánoční, reklamní kampaně. :)) Chápete?

Takže lobbuju za to, aby se i „tlusté ženy“ nebály mít se rády takové, jaké jsou a ukazovat se na veřejnosti.

Jasně, ono to půjde ztuha, když se na ně většina veřejnosti dívá jako na líné a nezdravé přízraky. Ale dokud si to ony nechají líbit a neukáží, že to může jít i jinak, pak se s tím nic ani v budoucnu nestane. Naštěstí už se jak v módě tak na blozích, čím dál častěji objevuje termín plus size.

Sebeláska je klíč ke všemu. Sebeláska, ať už tě okolí miluje takovou, jaká jsi, nebo nikoli. Sebeláska, protože jen a pouze když sama sebe miluješ, dokážeš se obklopit lidmi, kteří tě budou milovat též. A sebeláska.  – Protože jen spokojené, tlusté ženy mohou mít pozitivní vztah ke sportu i zdravé stravě, ať už to vede ke snížení hmotnosti, či nikoliv. A tomuhle tématu se chci krapet věnovat i v dalších článcích. Takže se nezapomeňte přihlásit k odběru novinek do mailu! ;)

Jak vnímáte dnešní ideál krásy vy?

tlusté ženy

 

4 Replies to “Inspirativní : Plus size, aneb tlusté ženy – husté ženy! :))”

  1. Veľmi výstižne napísané!
    Pri čítaní článku a obzvlášť v jeho úvode pri vete “ Že nemáš nárok vylézt na světlo boží (a do záře reflektorů) dokud nemáš 90 – 60 – 90?“ som si spomenula na moju niekdajšiu spolubývajúcu z internátu, ktorá bola tenká ako prútik, no i napriek tomu neustále nadávala aká je tučná. To by mi vôbec nevadilo, ak by to samozrejme nehovorila stále predo mnou, ktorá som v porovnaní s ňou vždy bola naozaj ako veľryba. Ak to aj myslela ako nenápadnú poznámku, tak to bolo stejne necitlivé. Čo mi však z jej strany pripadalo už absolútne cez čiaru bolo, keď sa v jeden večer vrátila z fitka (chodila tam 5x týždenne) a celá naštvaná (áno, čítaš správne) sa vykecávala o tom, že vo fitku v ten večer bola nejaká „tlstá ženská“, ktorá cvičila na stacionárnom bicykli a či si akože myslí, že jej to pomôže schudnúť keď má 100kg. No poviem ti, v tom momente som na ňu čumela s vytreštenými očami… Aha, super, takže na svetlo sveta vychádzať nemáme, lebo naše krivky sú fuj, ale ak s tým chceme niečo robiť a začneme cvičiť, tak sme zas a znova fuj, lebo ako predsa môžu také obludy ako my chodiť do fitka medzi NORMÁLNYCH ľudí.. Hmm, logika nikde. Priznám sa, že v tú chvíľu som mala naozaj chuť jej vraziť jednu medzi oči. A práve kvôli takýmto ľuďom a takým tupým poznámkam sa mnoho žien nedokáže mať rado ak má čo i len 2 kilá nad limit. Niekedy mám pocit, že trpieť nadváhou je snáď väčší zločin ako holokaust.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *