Jsou ženy „slabší pohlaví“ a je „feministka“ nadávka?

Jsou ženy "slabší pohlaví" a je "feministka" nadávka?

Četla jsem dneska poměrně dost zajímavou diskusi, kterou rozpoutal nejmenovaný starosta městské části Prahy XY. Prvotní sdělení bylo prošpikováno tradičním romantismem, který skoro každému člověku připomíná ty "starý dobrý časy, kdy ženský byly ženský a chlapi byli hrdinové v lesklý zbroji..."  Říkám SKORO každému. Protože ne všichni to maj stejně. A to je (zároveň) i to nejjednodušší vysvětlení veškerých genderových zmatků v sobě, společnosti i ve výchově.

Mně to teda až tak zmatený nepřijde, ale soudě podle vývoje zmíněné diskuse a hrstí různorodých komentářů... To asi fakt bude pořád aktuální téma. Tak jsem si říkala, že bych to ráda probrala i s vámi a chtěla si sepsat, jak vlastně vnímám já ten feminismus, slabší pohlaví a snahu o smazání "mezi-genderových hranic".

Jsou ženy slabší pohlaví?

Tak jo, tenhle výrok je vážně jeden z těch echt genderových klišé, který jsou samozřejmě blbost. Co je to síla? Schopnost zvednout nad hlavu stokilový závaží? Zvedne každej chlap nad hlavu stokilový závaží? Pokud ne, je snad "slabším pohlavím" než žena? Pokud tedy žena neuzvedne stokilový závaží, je slabší než muž? :) Nebo se bavíme o psychické síle, výdrži, schopnosti udržet si motivaci, snášet bolest a tak dál?

Není prostě možné říct, že je jedno pohlaví slabší než to druhé. Není možné to říct ani o mužích, ani o ženách. A je absurdní snažit se o srovnání žen a mužů na poli síly. Jednak mužská a ženská síla může vypadat úplně odlišně, druhak existují muži, kteří disponují spíše "ženskou silou" a ženy, které by v bojových sportech strčily do kapsy 4 alfasamce z pěti. A je to tak správně. Protože různorodost je přijatelná. Různorodost je normální a žádaná. Snaha bránit různorodosti ve svobodě, utváří zmrzačené lidské duše, které potlačují svou vlastní podstatu.

Bylo to kdysi jednodušší?

Bylo to v dobách minulých jednodušší? Nebo byla jen dogmata zarytější, výchova méně liberální a pro obě pohlaví v podstatě daná, nehledě na individualitu? No, já bych řekla, že kdyby to bylo v dobách dávných jasný, jednoduchý a funkční, nemá feminismus už svou víc než stoletou historii. A to se bavíme jen o oficiální historii feminismu, jehož vznik byl v podstatě současně tím největším průlomem v jeho formaci, která má svou dějovou linku mnohem, mnohem hlouběji v historii. Feminismus byl zákonitou a nutnou reakcí na nerovnoprávnost, která vůči ženám panuje už od starověku. Ale abych se nezaměřovala jen na ženy... Jsem přesvědčená o tom, že musely být i spousty mužů,  kteří se stejně tak necítili šťastní vtlačeni do své "mužské role". K těmto skutečnostem se možná mužům otevřeně přiznává i mnohem hůř, než ženám k emancipaci. Každopádně, vysmívána vždy byla (a je) jak ztráta mužnosti (ať už to je cokoliv), tak žena jako "mužatka".

Tak znamená vlastně něco termín "žena" a "muž"?

Nebo taky "ženskost" a "mužnost"? Řekla bych že ano. Není nic špatného na ideálu ženy, od oblékání přes vzhled až po charakterové vlastnosti. Pokud ovšem současně chápeme i to, že co člověk, to jiné ideály. Stejně tak že 90% žen má k ideálu statisíce mil daleko, 50% se ho jen letmo, občas v něčem dotkne a 30% o podobný ideál nestojí a vidí se víc v tom mužském. Tím nemyslím rovnou zájem o přeoperování pohlaví. Jsou prostě ženy, které chtějí jezdit kamionem, jejich nejoblíbenější hračka není šicí stroj, nýbrž akuvrtačka a věnují se kulturistice. A JE TO TAK V POŘÁDKU. Nejsou menšími ženami, nejsou horšími ženami. Jsou prostě ženami a tečka, netřeba hodnotit a posuzovat. Podobně to samozřejmě bude i s mužstvím.

Je "feministka" nadávka?

Pro hodně lidí ano. Stejně jako si hodně lidí myslí, že zastáncům feminismu (nebo-li ženské rovnoprávnosti) jde o to vyrovnat se mužům jako takovým, nebo  být stejní jako muži. To je samozřejmě úplně stejný nesmysl, jako používat označení "feministka" s hanlivým podtextem.

Feminismus je o rovnoprávnosti mužů a žen. Stejné právo volit, studovat, pracovat, ve stejných oborech a za stejný plat. To je základ emancipace. To, že některé ženy odmítají žiletky a preferují medvědí srst, už není feminismus, ale forma extrémní individuality. :)) I tak na ni mají právo, samozřejmě - a budiž jim to přáno, pokud jim to tak vyhovuje. Tohle je zas základ tolerance.

Holčičky k panenkám, kluky k autíčkům?

Výchova je obrovská věc s obrovským dopadem. Naše děti se stávají z poloviny tím, co u nás samy vidí, z druhé poloviny tím, co jim říkáme a čemu o sobě uvěří. Vlastně už "v kolébce" můžeme svým dětem podsouvat a vštěpovat něco, čím by se samy nikdy nestaly, pokud by měly jiné rodiče, víc volnosti a větší péči o individualitu. Holčičkám panenky, kuchyňku, poslušnost a humanitní zaměření, klukům kladivo, auta, dominanci a hrdinství. Samozřejmě je řada mužů i žen, kteří se v těchto rolích cící skvěle a jsou v souladu sami se sebou. Ale je vždy důležité myslet na to, že role a zvyk nikdy nejsou nadřazeny svobodě a individualitě. Také na to, že individualitu je důležité nediskriminovat a nepotlačovat, i kdyby neseděla většinové představě. 

I princezny mohou zabít draka. I princové mohou být skvělí ve vyšívání. A vladař i bojovník může být nejenom král, ale i královna. A klidně neprovdaná. ;) 

Co si o tématu myslíte vy? Vnímáte nějak genderovou diskriminaci ve společnosti, nebo si naopak myslíte, že už se to všechno přehání? Jsou podle vás ženy "slabší pohlaví"?

Sdílet na Facebooku

Sledovat

Pin